Prosinec 2012

Goodbye 2012...

31. prosince 2012 v 0:06 | Tinie |  Dear Diary
Jako každý rok, píšu článek o roku 2012, co mi přinesl, co vzal a takové shrnutí.
Největší ironie je to, že tenhle rok byl asi nedepresivnější a prostě asdfghjkl grrr, ale i přesto všechno, na jeho úplném konci cítím nějaké uspokojení, zadostiučinění, a prostě mám pocit že to za to všechno stálo.
Takže co se dělo.
Leden... moc si ho nepamatuju, nejvíc času jsem strávila doma nemocná a smutná.
Únor mi přinesl karate (které jsem ale ukončila o měsíc později), sblížila jsem se s kámoškou M a byl to poměrně fajn měsíc.
Březen... ach Březen. One Direction. Ano, v březnu to šílenství začalo. :) Od března jsem to terpve já. V březnu se můj život výrazně změnil... neřekla bych že k lepšímu.. ani k horšímu... prostě... se změnil.
Duben byl poměrně stejný jako březen... Prostě 1D 1D 1D 1DDDDDDDDD.
Co bych vám řekla ke květnu... v květnu jsem začala upadat do deprese... zase. Vrátila se. Prostě květen byl ošklivý a nechci na něj myslet. Stejně tak červen, s tím rozdílem že červen 2012 byl nejpříšernější měsíc mého života a hell to the yeah že po něm pořád žiju. Úspěch. no.
Prázdniny... no prázdniny byly hořkosladké. :D Byly tu hrozný dny, kdy jsem jen seděla doma a neměla co dělat protože jsem měla zákaz počítače, takže prostě nuda nuda.. Taky tu byly super dny, jako tábor, dovolená na Krétě a tak... a konec srpna.. ten byl božský.
Poznala jsem Páju <3 Mojí nej nej nej nejlepší kamarádku na světě. Ona ve mě probudila tu sarkastickou bitch, to příšerné stvoření co ve mě vždycky bylo... :D A prostě je to taková kamarádka jakou jsem vždycky chtěla. Bavíme se prakticky o všem. Vídáme se minimálně jednou do týdne, což nám oboum bohatě stačí. :D Ale prostě ty zážitky co spolu máme, za tak raletivně krátkou dobu... yeppp. Ona je moje spřízněná duše. :D Sice se pořád urážíme a člověk, který nás nezná by si řekl že se z duše nenávidíme, ale pravda je, že bez sebe nemůžeme existovat. :D
No abych pokračovala ...
Září... nastoupila jsem na střední školu a hned ten týden jsem se zamilovala, takže katastrooofa. :D
Říjen to samé... chození ven s Pájou a posedlost tím klukem.
Listopad... to už se to začalo měnit, ještě víc se utužila moje láska k Haroldovi, k Páji, k 1D, a tak.. a pak jsem ke konci musela přestoupit na jinou školu, protože tamtaa škola byla nezvladatelná. :D Propadala jsem z 5 předmětů, duuh.
Prosinec... tak ten utekl rychle jak voda. :D Všechno to zvykání si na nové škole, a tak... prost ten prosinec je hned pryč.. :D
No... a teď tu tak sedím, o půlnoci, dneska bude Silvestr (kterej nepochybně strávím s maminkou a s flaškou nealkoholického šampáňa) a je konec tohohle roku...
Přinesl mi smích, nové přátele, úžasné zážitky... ale taky slzy, jizvy, deprese a smutek...
ale kurva, jestli to nebyl nejlepší rok v mojem životě!!
<33333
Bye.

December I'm In Love

21. prosince 2012 v 23:31 | Tinie |  Dear Diary
Je prosinec a jak jsem předpokládala, staly se zvláštní věci. Ani o nich nechci psát, chci si to nechat pro sebe. Je toho hodně, ale chci jen říct že se v mém životě objevil člověk, na kterého jsem čekala celej život, jsme teda jen kámoši, ale chci aby to přerostlo v něco víc.
V jeho přítomnosti se cítím bezpečně.
On mi pomáhá, když mě ti kreténi z mojí třídy odporně zesměšňujou.
Je tu pro mě.
A já si ho neskutečně cením.

Nic nehodlám dělat. Uvidím jak se věci vyvinou. Dám tomu volný průběh, protože to je asi nejlepší.
Bzzzzz.
<3
May the force be with you
Tina

I'm fucking crazy but I'm free

18. prosince 2012 v 22:12 | Tinie |  Povídky
Kdo ten pocit nikdy nezažil, nepochopí to. Ten pocit, že už chcete umřít jen aby jste něco cítili. Abyste nebyli prázdní a jen existovali.
Neptejte se co to je, neřešte zápletky, nebo detaily.
Just ride.
Tenhle úryvek je smyšlený, nepopisuje nikoho koho znám, nebo přesnou situaci. Jen ten pocit.


lol what

15. prosince 2012 v 16:45 | Tinie |  Poems
Bež, běž pryč z mojí hlavy
vypadni, nikdo nechce tě tady
arogance druhé jméno tvé
jsi zahleděný jenom do sebe
strašně, strašně mě štveš
když kolem mě rychle jdeš
te už tě nevidím
už tolik netrpím
ale pořád tu jsi, v mé hlavě
a taky srdci
sedíš mi v pokoji a kontroluješ
všechny moje bohyby
vidím tě i na ulici
ale jenom v halucinaci
sedíš i v tramvaji
a skenuješ mě chladnýma očima
oklepu se a zmizíš dočista
jsi i v hudbě
v hudbě která mi má pomáhat
ale sakra jak mi má pomoct
když kliknu a high never going down
a můžu se jít zahrabat
proč když usínám
tvůj hlas slýchávám
myslím na všechno jen ne na tebe
a pak slyším něco a úsměv mi zamrzne
slyším ten tvůj smích
bodavě mě seká
bolí, a já zvednu oči a vidím sníh
jak na mě smutně padá
povzdechnu si a najednou
vidím tvoje oči
modré, sakra, jak letní nebe
it's christmas in hollywood
a já vzpomínám a naivně přemítám
kde nastala ta chyba
a pak mě zabije ta myšlenka
že ty jsi jen vzpomínka
chladná, krásná, temná
a už tě nikdy nespatřím
k tobě totiž nepatřím